Zpívaný kalendář - Poetický svět českého roku
Koncert k ROKU ČESKÉ HUDBY
V programu Zpívaný kalendář – Poetický svět českého roku soubor připomene v písních nálady jednotlivých lidových svátků a ročních období.
MASOPUST. Po Třech králích začala série masopustních zábav a trvala až do Popeleční středy. V tomto období lidé jakoby ztráceli stud a překračovali vlastní strach. To je vlastní význam všech karnevalů světa. Je to šance převrátit svět na hlavu, nasadit pitvornou masku – a pak ji odhodit. Jedno bez druhého není možné. Smějme se – abychom mohli plně a se vší vážností uvěřit!
VELIKONOCE. Velikonoční svátky spadají do období mezi koncem března a začátkem dubna. Připadají vždy na první neděli po jarním úplňku. V tomto čase prožíváme vzkříšení duše a přírody.
LETNICE. V čase mezi poslední třetinou května a letním slunovratem se pohybují svatodušní svátky. Připadají na sedmou neděli po Velikonocích. Mezitím jsme postavili máje a začali jsme již naplno zpívat.
SLUNOVRAT. Nejdůležitější obyčeje letního slunovratu byly ovšem spjaty s datem 24. června. Tyto svatojánské obřady měly původně mnohem pestřejší obsah, než si dovedeme představit. Podle staroslovanských a keltských zvyků v tento den končila zázračná moc bylin. Vzpomeňme na rusalčiny noci a jiné obřady jako uhrančivý hlas poezie letní noci.
BUDIŽ LÉTO POCHVÁLENO. „Svatá Markyta hodila srp do žita“. Nezměnitelný cyklus ročních dob přivedl žence a žnečky do zelených luk. Zalistujeme – li sbírkami lidových písní, zjistíme, že obraz děvčete, které ráno či večer žne srpem trávu, patří k nejtypičtějším obrazům českého ústního podání. „Žito, žito, žitečko“ a jiné písně dávají také veliký prostor pro výtvarné ztvárnění zlatých barev léta.
PODZIM – ČAS SKLIZNĚ. V cyklu čtyř ročních období nachází člověk obraz vlastního života. Zelené mládí, zrání, čas sklizně i tiché vzdalování. Každý ten čas má svou vlastní atmosféru. Má ji i pozdní léto a podzim. Září – to je podivuhodné zauzlení dětského světa a světa zralosti. Říjen – měsíc k oslavě posvícení, které patřilo vždy k nejradostnějším slavnostem roku. 11. listopadu přijíždí Martin na bílém koni a naše putování ročním koloběhem končí. Nastává období tajemně zastřené jako ticho v oranici a přesto nabité očekáváním nového světla. Začínáme putovat do Betléma.
ZIMA – ČAS POHÁDEK. Prosinec. Zeptali se vlka, kdy je největší mráz. I odpověděl: Když se slunce rodí. Zní to až starozákonně, ale přesně to vystihuje dobu zimního slunovratu. Ústředním svátkem tohoto času jsou Vánoce s pradávným symbolem zrození.